My všichni gymplem povinní

20. 09. 2011 19:46:16
Dnes a denně ve škole slyším, že důležitou součást profese sestry představuje taky edukační činnost, o čemž jsem se už párkrát přesvědčila. S tím souvisí například i potřeba širšího rozhledu v oblasti pedagogické psychologie. Občas najdu podnětné články na webu www.rodina.cz, kde se sice většina článků týká spíš dětí, ale přesto mi pomáhají vidět některé problémy jiným úhlem pohledu. Které články se však až podezřele podobají jako vejce vejci a popravdě mě i dost iritují? Ty o gymnáziích.

Pro pravidelné čtenáře není tajemstvím, že nejsem zahořklá budoucí zdravotní sestra, která na výše zmíněné (a většinou vychvalované) ústavy plive jedovaté sliny, protože se na „prestižní školu“ nedostala. Přesto, nebo možná právě proto, mě k napsání tohoto článku podnítila jednostrannost ve smyslu vychvalování zvlášť víceletých gymnázií.

Vůbec nejutopičtější mi připadá představa, že se v těchto ústavech vzdělávají mimořádně inteligentní, slušní mladí lidé, kteří by se na základce nebo později na střední odborné škole nudili. Hm, v takové třídě bych možná chtěla učit i já. Bohužel je však pravděpodobné, že narazím na jedince, kteří jsou spíš než na touhu po hlubším zájmu o učivo zaměření na kariéru, k níž představuje tato škola dle názorů mnohých ten jediný a nejlepší předpoklad. Z jakého jiného typu středního vzdělání se rekrutují ti nejúspěšnější vysokoškoláci? No jasně, bez gymplu bych přece neměl(a) šanci...

Mnohým z nich, jestli ne téměř všem, zaseli do hlavy tuto představu rodiče. O tom jak silně mě manipulovali ti moji bych mohla psát romány. Konflikty s nimi se v té době ještě prohloubily a trvají vlastně dodnes, přestože mám už nějaký ten pátek maturitní vysvědčení v kapse. Nedělám si iluze, že jsem jediná. Nepříjemnosti spojené s přehnaným tlakem na jejich osobu řešila spousta mých naštěstí už bývalých spolužáků. Každý ale po svém. V lepším případě si najdou aktivitu, při které se od problémů aspoň na chvilku oprostí.

V tom horším, který se v mé bývalé třídě bohužel vyskytoval častěji, chováním hraničícím s psychickou šikanou, intrikováním a hádkami. Na náladě mi nepřidal ani fakt, že můj bývalý třídní učitel, který v současnosti učí mého drahého pana bratra, po zkušenosti s mými bývalými spolužáky zatrhl exkurze. Je mi líto několika málo z nich, které takto pan profesor vlastně pomlouvá. Zvláště pak jednoho z nich, který se mi dokonce za své chování omluvil, přitom mi paradoxně právě on nic neprovedl.

Ještě pár slov k onomu třídnímu. Jeho nejvýraznějším rysem je pedantství a posedlost bezhlavým dodržováním všech řádů. Samotná tato vlastnost nakonec v kontextu vypadá směšně, ale u čeho už se asi nesměje nikdo je, že rád uráží dokonce svoje kolegy, kteří se nechovají stejně jako on. Jak se pak chová ke studentům na prahu dospělosti se pak dá vyjádřit jednou větou: „Šárineško holka nešťastná, co to tam žaše matláš, čeče?“. Téměř ukázkový příklad toho, co se v psychologicko zdravotnické hantýrce nazývá devalvace, co říkáte?

S podobnými pedagogy je možné setkat se na všech typech škol. Proto pár slov k jinému argumentu, a to: „Moje dítě by se na základce (případně později na jakékoliv „jednodušší“ střední) nudilo...“ Je pravdou, že ve škole často slyším informace, které už důvěrně znám z dob dávno minulých ze střední z důvodu nutnosti je předat i lidem zdravotnickou problematikou zcela nedotčených. Přesto se mi ale zatím nestalo, že by mě povídání o faktech mě a mým kolegyním často důvěrně známých otravovalo. Na gymnáziu mě však nuda, která často vyústila až v soustředění na jinou činnost, pronásledovala při většině předmětů. Podobně na tom pak byli i někteří další, což opět souvisí s výše zmíněnou motivací (u mě konkrétně negativní, protože jsem ke gymnaziálnímu studiu byla přinucená).

I takhle to může vypadat. Všem moc přeju, aby měli snad více štěstí nebo snad rozumu, aby je něco podobného nepotkalo. Já si naštěstí uhájila svoji prioritu ve volbě povolání a pokud se zadaří, budu nakonec plnohodnotná a otitulovaná zdravotní sestra vykonávající svoje povolání bez dohledu. Stálo mě to, pravda, hodně sil, ale vyplatilo se to. Už proto, že až díky dalším zkušenostem vím, jak něco může fungovat lépe. Kvůli bráchovi, který v takovém prostředí trpí. Nebýt lidí, na které má díky poloprofesionálnímu sportu štěstí, asi se na něm daná situace podepisuje ještě víc než jen potlačením jeho vlastního názoru.

Jedním dechem na závěr dodávám, že sytý hladovému nevěří. Ráda bych věřila tomu, že většina zkušeností bude díkybohu pozitivních. Berte proto prosím moje dojmy spíš jako reakci na místy až nekritické upřednostňování gymnázií, o kterém jsem už psala.

Autor: Sandra Švorcová | úterý 20.9.2011 19:46 | karma článku: 7.43 | přečteno: 867x

Další články blogera

Tato rubrika neobsahuje žádné články...

Další články z rubriky Ostatní

Milan Šupa

Čerpejme sílu ke vzestupu z prožití reality Ducha

Myslím, tedy jsem! Tato slova jsou lež! Jsou omylem! Kdo je akceptuje, sází na falešnou kartu a promrhává svůj život. Ztotožňování vlastní jsoucnosti s rozumem a myslí je tou největší tragédií, která nás může postihnout.

28.3.2024 v 16:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 17 | Diskuse

Jiří Herblich

Slovo, které radí člověku je Božské tím, že chápe princip Božství

Kdo najde slovo své jako Božské tím, že uvěří. Ten najde slovo společné jako svoje a bude to slovo Boha v člověku.

28.3.2024 v 6:28 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 22 | Diskuse

Yngvar Brenna

Jakou chcete budovat společnost aneb pryč s Velikonocemi

Skutečně je to něco, za co máte utrácet peníze i čas a úsilí, abyste ty dopady potírali, či alespoň pokoušeli, byť zcela marně, zmírnit? Přece jde o to, jakou chcete budovat společnost.

28.3.2024 v 1:56 | Karma článku: 14.26 | Přečteno: 270 |

Jan Andrle

Nový oblek

Jak slíbil, tak udělal. Sliby se mají plnit, že. A já to stihnu nejen do vánoc, ale dokonce do velikonoc. Tady to je, přátelé blogeřníci.

27.3.2024 v 22:17 | Karma článku: 19.10 | Přečteno: 464 | Diskuse

Olča Vodová

zdánlivě zadarmo

(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)

27.3.2024 v 21:18 | Karma článku: 5.18 | Přečteno: 113 | Diskuse

Rána pro britskou monarchii. Princezna Kate má rakovinu, chodí na chemoterapii

Britská princezna z Walesu Kate (42) se léčí s rakovinou. Oznámila to sama ve videu na sociálních sítích poté, co se...

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...